OEE Olé!

OEE Olé!
Tomáš Nekvapil | Controller Institut s.r.o.16.10.2018
Znáte ten pocit, když se objeví něco, co jste si dlouho přáli spatřit na vlastní oči - někde úplně jinde, než jste čekali?

Potkalo mne to nedávno. Příklad ukazatele, splňujícího snad všechny požadavky, které si kdy teoretici manažerských věd vymysleli...Po pravdě: nikdy jsem nevěřil, že vůbec může existovat. Jako ideální manželka. Prostě láska na první pohled. Paradoxně, oženili se s ní technici. A možná ani nevědí, jak vzácný exemplář mají pod střechou!

Konec hádanek - říká vám něco pojem Celková efektivita zařízení (Overall Equipment Effectiveness), neboli OEE? Jde o součin tří čísel menších než jedna, která získáte tak, že sto procent (neboli jedničku) ponížíte v prvním případě o procento časové ztráty z neplánovaných prostojů, v druhém o procento časové ztráty z nepředpokládaně pomalé produkce a v třetím odečtete procento časové ztráty způsobené produkcí nekvality, kterou nelze tržně uplatnit. Jedna mínus nepráce krát jedna mínus nevýkon krát jedna mínus nekvalita, chcete-li.

Výsledek, jako součin tří čísel menších než jedna, je také menší než jedna. Vyjde-li vám třeba 0,95 (95 %), znamená to, že 5 % času, který jste chtěli u nějakého stroje využít ke komerčnímu účelu, k zákazníky zaplacené produkci, jste ztratili - a to díky jedné ze tří uvedených příčin. A v čem je tedy kouzlo?

Za prvé: tento ukazatel lze snadno přesně měřit a vyhodnocovat. Třeba každou hodinu - stačí zaznamenávat, co se na příslušném zařízení průběžně odehrávalo.

Za druhé: tento ukazatel je dokonale komplexní: postihuje všechny příčiny časových ztrát, které připadají v dané situaci v úvahu - pokud ovšem předpokládáte, že celý čas (100 %) mohl být komerčně využit, tedy máte-li dost zakázek. (V opačném případě se přidává čtvrtý faktor, "neprodej", a ukazatel se přejmenuje na TEEP.) Obsahuje jakýsi přirozený a správný směnný kurz: výsledný součin za vás rozhodne, jestli je lepší 3 % nevýkon a 7 % nekvalita (0,93 x 0,97), nebo 6 % nevýkon a 4 % nekvalita (0,96 x 0,94). Jen si vzpomeňte, jak těžké bývá učinit závěr, pokud je výsledek nějakého hodnocení závislý na více samostatných ukazatelích - jak velké zhoršení v jednom může být ospravedlněno určitým zlepšením v druhém (např. pracovat pomaleji, když to zlepší kvalitu)?

Za třetí - až neuvěřitelně: téměř okamžitě dokážete zhoršení OEE převést na peníze. Nemusíte čekat na účetní závěrku, abyste spočítali ztrátu. Jednoduše řečeno: zhoršení o 1% znamená 1% fixních nákladů provozu příslušného zařízení, které mohly být v ceně produktu předepsány k úhradě konkrétnímu zákazníkovi. Pokud žádný produkt nevznikl, právě tolik jste ztratili. Fixní náklady samy od sebe nezmizí a ostatní zákazníci je nemají důvod zaplatit. Aspoň pokud mají na výběr konkurenční nabídku bez podobné zátěže.

Jak prosté? Ale jak účinné! Dokonce nejen v případě strojů - nezanedbatelné fixní náklady mají přece i zaměstnanci...

zpět na všechny články
Tomáš Nekvapil | Controller Institut s.r.o.
Po studiu oboru Matematická analýza na Masarykově univerzitě v Brně absolvoval roční kurz „Bankovnictví“ na VŠE v Praze. Působil jako ředitel pro ekonomiku, IT a organizaci střídavě v bankách, finančních institucích a strojírenských podnicích. V období fúze s IPB v roce 1998 byl vrchním ředitelem pro IT a vnitřní řízení Banky Haná, zastával post ekonomického ředitele akciové společnosti Kordárna a od roku 2002 pracoval jako finanční ředitel v akciové společnosti Tusculum, kde byl zodpovědný za projekty procesního řízení, ABC rozpočtování a implementaci informačního systému. Od června 2004 působí jako nezávislý konzultant. Realizoval četné projekty, zaměřené na plánování, kalkulace nebo strategické řízení a rovněž workshopy v oblasti controllingu a financí pro řadu významných firem v České republice a na Slovensku. Aktivně publikuje v časopisech CAFINews, CFO world a také na webové stránce www.financni-manazer.cz. Je autorem publikací „Neptejte se účetních, jak řídit náklady“ (2011), Rychlokurz podnikových financí pro manažery a jednatele firem (2016). Vydal rovněž sbírku Mikroekonomických fejetonů (2014). Je předsedou dozorčí rady České asociace pro finanční řízení (CAFIN). V Controller Institutu nadále zastává pozici ředitele divize poradenství - jeho kurzy prošlo více než 8000 osob.

Další články

Žádné nové téma nás dnes nečeká: Analytické členění nákladových účtů v oblasti režií jsme ve FINBLOGu (www.financni-manazer.cz) řešili již několikrát. Doposud jen v málo podnicích reflektovala volba nákladových analytik výrazný posun v dostupnosti určitých informací. Jde o to, že pohled na spotřebu určitého konkrétního druhu nákladové položky dnes běžně umožňuje drill-down přístup v ERP systému: pro materiál přístup přes skladovou kartu, pro službu konkrétní firmy přístup přes IČO apod. Většina analytických koncovek zůstává neměnná již po desetiletí, což je samozřejmě dobré pro účetní rutinu, ale zcela nevyhovující, pokud jde o skutečné aktuální potřeby controllingu. 
Všichni to známe. Dny, týdny, možná i měsíce tvrdé práce na tom dokonalém reportu. Konečně dosáhneme momentu, kdy je vše vyladěno do posledního detailu, a je nám poskytnuto to magické uznaní našeho mistrovského díla. Controller se na chvíli cítí jako král světa reportingu. Všichni zbožňují váš report a zdá se, že svět je krásné místo. Ale pak, náhle, jeden nešťastný den přijde email nebo zpráva s otázkou: „Hej, ten report, který obvykle používám... něco s ním není v pořádku. Můžeš se na to podívat?“ A tak začíná naše dobrodružství.
V rámci spolupráce kolegů z CAFIN s Fakultou podnikatelskou na VUT v Brně byl spuštěn miniprůzkum, který by nám pomohl zacílit výzkum v oblasti využití automatizace v controllingu.
Po dvou letech kolegy z České asociace pro finanční řízení v rámci 12. ročníku Controllingového panelu opět zajímá, jaký je stav a trendy v controllingu českých a slovenských podniků.
nahoru
© 2024 Controller Institut