Infografika: controlleři vs. finančníci, kdo lépe využívá svůj čas a kdo má svůj úkolníček?

Manažerská výsledovka patří k nejdůležitějším nástrojům firemního controllingu – přesto její potenciál zůstává v mnoha firmách nevyužitý. Jak ji správně chápat, co při jejím vyhodnocování manažeři často přehlížejí a jakou roli hrají marže při řízení výkonnosti?  

Účetní výkaznictví v posledních letech prochází výraznou proměnou. Nové požadavky regulátorů, tlak na transparentnost, digitalizace i očekávání investorů nutí firmy přehodnotit přístup k práci s daty a výkaznictvím. Změny se dotýkají jak postupů účtování, tak samotné struktury a vypovídací schopnosti účetních závěrek.

V dnešní době rychlé digitalizace, tlaku na efektivitu a častých změn ve strategiích firem už controlling dávno neznamená jen hlídání rozpočtu nebo tvorbu reportů. Role moderního controllera se posouvá směrem k business partnerství – k práci, která kombinuje strategické přemýšlení, schopnost komunikovat a reálně ovlivňovat rozhodování firmy. Přesto však controlling v mnoha organizacích stále naráží na tradiční vnímání jako „oddělení čísel“ nebo „interní auditor“. Tato omezená role brzdí nejen controllery samotné, ale i celé firmy. Ty, které dokážou controlling zapojit do vedení byznysu, získávají konkurenční výhodu – mají data, kontext i kontrolu nad prioritami.

Na první pohled se může zdát, že pro hodnocení úspěchu firmy stačí podívat se na EBITDA. Dobře se o něm mluví s investory, působí skvěle na slidech a číslo obvykle vypadá reprezentativně. Jenže z EBITDA se strategie nefinancuje. Financuje se z hotovosti.