Novinky v účetním výkaznictví: Co firmy čeká a proč se vyplatí být připraven

Pro firmy to znamená nejen nutnost sledovat aktuální legislativu, ale také rychle reagovat na nové povinnosti, přenastavovat procesy a připravovat pracovníky na to, co přijde. I drobná úprava standardů může zásadně ovlivnit výsledky hospodaření či způsob prezentace finančních informací vedení, bankám nebo externím uživatelům.
A právě proto jsme se zeptali Libora Vaška, lektora kurzu Novinky a aktuality v účetním výkaznictví, na nejdůležitější otázky, které dnes řeší většina českých firem:
Která změna v účetním výkaznictví představuje podle Vás největší výzvu, se kterou se budou firmy v nejbližší době potýkat?
„Pokud firmy sledují účetní informace a sestavují účetní výkazy v souladu s IFRS, pak se na ně doslova „řítí“ jedna velká změna v podobě IFRS 18. Nový standard, který mění přístup k vykazování finanční výkonnosti. Firmy budou muset přehodnotit strukturu své dosavadní výsledovky, přístup ke sledování výnosů a nákladů, což v důsledku může měnit i obsah ukazatelů jako je provozní zisk, EBIT či EBITDA. U některých firem bude třeba posuzovat hlavní podnikovou činnosti, ať již v rámci daného podniku tak v rámci celé skupiny a strukturování může mít odchylky. Ač je IFRS 18 účinný od roku 2027, je s ním spojeno retrospektivní použití na srovnatelné údaje, tj. na rok 2026. Proto je nejvyšší čas si uvědomovat změnit a přemýšlet nad tím, jak nastavit sledování výnosů a nákladů v roce 2026, aby následný přechod do nových požadavků byl hladší.
V prostředí firem, pro nějž jsou relevantní české účetní předpisy, zatím tak zásadní změny nejsou, ale návrh nového zákona o účetnictví je připraven ve finální podobě k načtení pro projednání Poslaneckou sněmovnou. Pro rok 2026, resp. již i účetní závěrku za rok 2025 je třeba vnímat novelu zákona o účetnictví, která proběhla v letních měsících a pak nové interpretace Národní účetní rady, které letos, případně i minulý rok vydány.“
Na co by se měli finanční manažeři, účetní či controlling začít připravovat už teď, aby je nové požadavky nezaskočily?
„V prostředí IFRS rozhodně na nové požadavky IFRS 18, který mnohem více prováže účetní zachycení s business pohledem na finanční řízení podniku. IFRS 18 je standard, který rozhodně není jen pro účetní, ale s jeho požadavky, nastavením by se měly rozhodně seznámit i finanční manažeři, controlleři či CFO. Interní pohled na obchodní aktivity, sledování souvisejících výnosů a nákladů, práce s různými výsledovkovými mezisoučty se musí projevovat i do nastavení externího účetního výkaznictví.
V prostředí českého účetnictví je to rozhodně zamyšlení, jak moc je účetnictví firmy a její účetní závěrka v souladu s řešením dle interpretací Národní účetní rady, neboť jejich postavení jako zdroje účetních postupů je čím dál významnější, propisují se do judikátů Nejvyššího správního soudu, čímž mají daňové konsekvence a nebýt dnes v souladu s těmito postupy se může jevit jako rizikové. Navíc je to vhodná implementační fáze v projektu přípravy na nový zákon o účetnictví, neboť prováděcí předpisy většinu řešení intepretací NÚR zapracují do podoby legislativní normy.“
Jakou roli v souvislosti s novinkami hraje digitalizace a práce s daty? Ulehčí účetním život, nebo naopak přidá nové povinnosti?
„Digitalizace v oblasti účetnictví, využívání AI nástrojů je skvělý počin, ale je třeba si uvědomit, že ty nástroje zejména zefektivňují proces zpracování účetnictví, vytváří možnost získávat reálná data v čase, snižovat manuální práce a s ní spojenou chybovost, ale sami o sobě nezajistí správnost účetnictví, ani správnost účetních výkazů. Nemenší důraz je třeba klást na metodiku účetních pravidel a jejich výklad ve vztahu k účetní jednotce, správnost jejich použití, natož v době, kdy se i ta účetní pravidla vyvíjí, mění se požadavky na zachycení, ocenění, upřesňují se výklady. Firmy, které dnes implementují nástroje a nastavují různé automatizované procesy do účetnictví, by měly vnímat, co se bude výhledově dít a měnit, jaké jsou očekávané změny v účetních pravidlech, ať již v IFRS nebo českých účetních předpisů, aby v blízké budoucnosti nemusely nákladně měnit to současní nastavení a dělat re-implementaci.“
Proměna účetního výkaznictví tedy není jen otázkou splnění nových povinností. Jde o mnohem širší proces – o přehodnocení metodik, revizi interních procesů, větší propojení účetních a controllingových týmů a také schopnost pracovat s daty tak, aby účetní informace nebyly pouze výsledkem, ale užitečným nástrojem pro řízení firmy.
Firmy, které se na změny připraví včas, získají výhodu: budou schopny rychleji reagovat na požadavky regulátorů, lépe vysvětlit své výsledky investorům či bankám a vyhnout se zbytečným chybám v účetní závěrce. Naopak ti, kteří přípravu podcení, se mohou v příštích letech potýkat s výraznou administrativní zátěží i s rizikem nesprávného výkaznictví.
Aby vás blížící se změny v účetním výkaznictví nezaskočily, je ideální začít s přípravou už nyní. Na kurzu Novinky a aktuality v účetním výkaznictví s Liborem Vaškem získáte jasný přehled nových pravidel i praktické tipy, jak je bez velkých komplikací zavést do praxe.

Další články
Na první pohled se může zdát, že pro hodnocení úspěchu firmy stačí podívat se na EBITDA. Dobře se o něm mluví s investory, působí skvěle na slidech a číslo obvykle vypadá reprezentativně. Jenže z EBITDA se strategie nefinancuje. Financuje se z hotovosti.
Roman Smetana je dlouholetý finanční manažer a zkušený leader, který si prošel jak náročnými restrukturalizacemi, tak růstovými fázemi firem. S CAFIN už řadu let spolupracuje jako moderátor oblíbené konference IT pro FINANCE. V rozhovoru s Romanem se dotýkáme nejen vývoje controllingu v posledních letech, ale i toho, proč je klíčové stavět týmy na důvěře, co se skrývá za úspěšným plánováním a proč by controller neměl zůstávat zavřený v kanceláři.
Vedením kurzů zaměřených na finanční znalosti nefinančních manažerů se zabývám již bezmála dvacet let. Za tu dobu se proměnil nejen jejich obsah, průběžně přizpůsobovaný potřebám globální ekonomiky, více, než kdy předtím propojené a méně předvídatelné. Mění se i potřeby účastníků, dříve jednoduše shrnutelné výrazem „potřebujete to sami, abyste rozuměli reportům z finanční oblasti“. Stále častější je vyjádření opačné potřeby, tedy „firma potřebuje, aby finanční manažeři porozuměli vám“.
Všichni to známe. Dny, týdny, možná i měsíce tvrdé práce na tom dokonalém reportu. Konečně dosáhneme momentu, kdy je vše vyladěno do posledního detailu, a je nám poskytnuto to magické uznaní našeho mistrovského díla. Controller se na chvíli cítí jako král světa reportingu. Všichni zbožňují váš report a zdá se, že svět je krásné místo. Ale pak, náhle, jeden nešťastný den přijde email nebo zpráva s otázkou: „Hej, ten report, který obvykle používám... něco s ním není v pořádku. Můžeš se na to podívat?“ A tak začíná naše dobrodružství.
