Controller Institut

Více účetních dat nepotřebujete

Více účetních dat nepotřebujete
Tomáš Nekvapil | Controller Institut s.r.o.23.9.2019
Rozhodnutí, na kterých můžete vydělat i prodělat miliony, přicházejí často bez varování a pod časovým tlakem. Příležitost ani konkurence na vás nepočká. 

Právě to je zásadní změna, kterou do podnikání vnesla globální konkurence ruku v ruce s prudkým rozvojem informačních technologií. Tichá revoluce, v mnoha ohledech ještě významnější než očekávaná éra Průmyslu 4.0. Zareagovali jsme na ni správně?

Přemýšlíte-li ráno, co si obléknout, budete hledat několik dní starou předpověď počasí? Nebo si raději otevřete okno, abyste se přesvědčili na vlastní kůži? Paradoxně většina současných metod ekonomického řízení výrobního procesu volí první variantu – používá účetní data k posouzení aktuálního stavu. Účetnictví má mnoho výhod týkajících se kvality dat – má ovšem také zásadní nevýhodu. Přináší informace zpožděné o týdny, často i měsíce, a navíc, na rozdíl od meteorologické předpovědi, nemá žádné ambice vidět do budoucnosti. Dokázali byste řídit loď, kdyby vám každé ráno posílali přesné údaje o tom, kam jste dopluli předevčírem?

Termíny jako „několik dní", „předevčírem", ale také „mírné zpoždění" jsou ve svém významu relativní – alespoň z pohledu historického vývoje. V počátcích moderního věku vám stačilo jedno životní rozhodnutí, abyste se stali hrnčířem nebo kovářem, a na rozmýšlení jste měli prakticky neomezený čas. Před dvěma sty léty šlo možná o to, zda postavit novou výrobnu někde na periferii, ale plánovat jste mohli několik let. Dnes před vámi leží nabídky, které mohou na několik dalších let nezvratně definovat vaši budoucnost, a na rozhodnutí máte sotva hodiny, možná už předevčírem bylo pozdě. Tak co je to „mírné zpoždění"?

Účetní data jsou zpožděná několik týdnů, v případě dat vyžadujících účetní závěrku pak dokonce několik měsíců. Z hlediska devatenáctého století mírné zpoždění. Z dnešního hlediska, bohužel, katastrofa. Chcete-li posoudit důvěryhodnost svého obchodního partnera, zákon vám dává možnost získat výstupy z jeho účetní závěrky (i tehdy, pokud k tomu nebude svolný), z veřejně dostupných zdrojů. Ještě šest měsíců po skončení roku to však bude, až na výjimky, účetní závěrka roku předcházejícího, tedy zpožděná až o osmnáct měsíců. Co s takovou informací? Firmu dnes přivedete k bankrotu za pár týdnů a peníze z jejích účtů mohou nenávratně zmizet dokonce během pár vteřin...

Je to problém?

Zřejmě nikoli, soudě podle toho, že autority účetního světa nesignalizují žádné znepokojení. Naopak, řeší intenzivně, co přesně bude obsahem těchto osmnáct měsíců starých účetních výkazů, jako by právě tyto informace měly pro vás fatální význam. Očekávat, že poptávka po aktuálních informacích bude řešena účetní cestou, můžeme v horizontu příštích deseti let jen těžko. Chcete posoudit stálost a spolehlivost firmy, které dodáváte na úvěr?

Doporučení zní: účetní výkazy použijte pro první dojem, ale nikdy nevynechejte skutečně čerstvé zdroje informací: názory ostatních dodavatelů, zaměstnanců, internet a také pravidelnou návštěvu na místě. Neudržovaná budova, chaos ve skladu nebo sjetý vzorek na pneumatikách vám často ukážou, jak vážně to samotný dlužník myslí se svou budoucností (a tím i s budoucností vašich pohledávek).

Problémy se zpožděním účetních dat v dnešní zrychlené době se však neomezují pouze na data z účetních výkazů. Potkáte je i uvnitř vlastního podniku, navíc v kombinaci s lákavou možností, která se našim předkům nenabízela: využít dostupná a „čerstvá" data z podnikového informačního systému. Abyste zjistili pokles zájmu o váš produkt, nebudete čekat na výsledky fakturace – pohled na objednávky, poptávky nebo jen statistika přístupů na webovou stránku produktu splní roli včasného varování lépe – hlavně však včas, z hlediska možné nápravy. Měření výkonnosti zaměstnanců nemusí vycházet z objemu produkce a vyplacených mezd, máte-li přesnou evidenci spotřebovaného času (ve vztahu k časové normě) – popravdě, tento ukazatel je skutečným výdobytkem moderní doby, protože kromě faktu, že je k dispozici okamžitě po ukončení pracovní směny, vás nenutí „ručně" odpočítávat nejrůznější překážky v práci – alespoň tehdy, máte-li je evidovány v nějaké MES aplikaci.

Trochu paradoxně lze tedy tvrdit, že zpřesňování účetnictví prospěje efektivitě řízení jen málo – mnohem účinnější je využívat celou řadu informačních zdrojů, které jsou na různých místech podniku k dispozici. Má to však jeden háček: hospodářské řízení přestává být doménou finančního ředitele, zatímco hospodářské myšlení (bussines thinking, ale možná jen docela obyčejný zdravý selský rozum) se stává přirozeným požadavkem na výkon funkce každého manažera.

S nezbytnou dávkou účetních znalostí, dlužno dodat. Letitá pravda, že konečné hodnocení (všemi respektované, byť opožděné) vystavují firmě účetní, zůstává totiž v platnosti. 

zpět na všechny články
Tomáš Nekvapil | Controller Institut s.r.o.
Po studiu oboru Matematická analýza na Masarykově univerzitě v Brně absolvoval roční kurz „Bankovnictví“ na VŠE v Praze. Působil jako ředitel pro ekonomiku, IT a organizaci střídavě v bankách, finančních institucích a strojírenských podnicích. V období fúze s IPB v roce 1998 byl vrchním ředitelem pro IT a vnitřní řízení Banky Haná, zastával post ekonomického ředitele akciové společnosti Kordárna a od roku 2002 pracoval jako finanční ředitel v akciové společnosti Tusculum, kde byl zodpovědný za projekty procesního řízení, ABC rozpočtování a implementaci informačního systému. Od června 2004 působí jako nezávislý konzultant. Realizoval četné projekty, zaměřené na plánování, kalkulace nebo strategické řízení a rovněž workshopy v oblasti controllingu a financí pro řadu významných firem v České republice a na Slovensku. Aktivně publikuje v časopisech CAFINews, CFO world a také na webové stránce www.financni-manazer.cz. Je autorem publikací „Neptejte se účetních, jak řídit náklady“ (2011), Rychlokurz podnikových financí pro manažery a jednatele firem (2016). Vydal rovněž sbírku Mikroekonomických fejetonů (2014). Je předsedou dozorčí rady České asociace pro finanční řízení (CAFIN). Jeho kurzy prošlo k 30. 6. 2017 více než 1300 osob.

Další články

Lidé, kteří neměli to štěstí, aby se s principy účetnictví seznamovali prakticky od dětství (sám jsem jeden z nich), se čas od času dostanou do manažerských pozic, kde musí s účetními odborně komunikovat (ano, také mne to potkalo). Kdo by očekával, že do světa účetnictví vede pro manažery široký chodník s červeným kobercem, bude zklamán. Většinou zůstanete potupně stát u omšelých úzkých dveří, kde musíte čekat, zda se vás někdo ujme.
Průzkumu České asociace pro finanční řízení se zúčastnilo 90 respondentů, převážně manažerů z controllingových a finančních útvarů. Podělili se s námi o informace, jak a kde ukládají a sdílejí dokumenty nebo jaké operační programy užívají nejčastěji. 
Stát daň potřebuje, ale příjmy tohoto druhu se mu podařilo docela úspěšně zatajit. Dokonce i před prezidentem. Úspěch utajení spočívá již v samotné povaze nepřímé daně. Ten, kdo nese daňové břemeno, zásadně nesmí nic vyplňovat a už vůbec nemůže posílat peníze finančnímu úřadu. K tomu poslouží jiní - podniky, jimž bývá příslušná povinnost uložena zákonem. V případě DPH zatíží povinná robota dokonce všechny podniky, které se na vzniku spotřebitelem nakoupeného produktu podílely – dodejme, že zbytečně. Stačil by jediný - ten na konci, který má k výběru nejlepší příležitost.
Báseň Controller Institut vydražil při neformálním večeru 20. Controllingového fóra. Autorem je Tomáš Kulich. 

Kontaktní údaje:

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací.

nahoru
Controller Institut, Contrast Consulting Praha, spol. s r.o.
Vladimírova 12, 140 00 Praha 4
Telefonní spojení: +420 224 314 410
Email: info@controlling.cz

IČ: 62912348
DIČ: CZ62912348

© 2019 Controller Institut