S pravdou ven: Průmysl 4.0 přistihne mnohé ekonomy v nedbalkách

Tomáš Nekvapil | Controller Institut s.r.o.1.10.2018

Společnost ráda podléhá zjednodušeným receptům. Když je zjednodušení příliš velké, stává se necitlivým a mezi skutečností a jejím obrazem se objevuje mezera - prozíravější však mluví o nafouknuté bublině. To proto, že nafouknutá bublina musí brzy prasknout.

Zaměstnance nekoupíte, zaměstnanec není majetkem podniku. Je to však dobře? S rychlou odpovědí raději počkejte. Je tu totiž minimálně jedno "ale": Ztráta hodnoty zaměstnance "opotřebením" nemusí zaměstnavatele příliš zajímat právě díky faktu, že škoda nevzniká na jeho majetku. Nechat za ni zákazníka patřičně zaplatit pak vlastně není ani v jeho zájmu.

V případě zaměstnanců (a to nejen agenturních) jde v podstatě o pronájem pracovní kapacity. Snad přitom bereme v úvahu namáhavost a dočasnou únavu, kterou práce způsobuje, o dlouhodobé dopady práce nebo prostého plynutí času na použitelnost zaměstnance se – až na výjimky – podniky starat nemusí. Horníci nebo baletky by k tomu nepochybně řekli své.

Nahrazování lidské práce použitím strojů proto podnikům přináší mnohem větší zátěž opotřebením - na výhledové znovuobnovení funkce stroje si, na rozdíl od zaměstnance, musíte vydělat. V případě robotů půjde zejména o zastaralost, neboli (poměrně rychlé) morální opotřebení, a - POZOR - o fixní náklady! Kdo chce řídit, musí měřit... ale co vlastně?

Copak vám už někdy někdo (kromě FINBLOGu, samozřejmě) přiznal, že měření přes ukazatel EBITDA, oblíbený pro svoji jednoduchost, zcela ignoruje hodnotu ztracenou opotřebením majetku? Že další zjednodušené ukazatele typu Krycí příspěvek, Příspěvek na úhradu, Contribution Margin nebo DB1 (tedy známý "Deckungsbeitrag" první úrovně v SAP) ignorují dokonce téměř všechny fixní náklady? A že samotné účetní standardy pracují s oceněním hodnoty, ztracené opotřebením majetku, opět příliš zjednodušeným způsobem, který riziko vzniku dlouhodobě přehlížených vážných nepřesností velmi významně navyšuje?

Všechna tato zjednodušení nás v éře Průmyslu 4.0 mohou překvapit bublinou zcela mimořádných rozměrů.

zpět na všechny články

Tomáš Nekvapil | Controller Institut s.r.o.

Po studiu oboru Matematická analýza na Masarykově univerzitě v Brně absolvoval roční kurz „Bankovnictví“ na VŠE v Praze. Působil jako ředitel pro ekonomiku, IT a organizaci střídavě v bankách, finančních institucích a strojírenských podnicích. V období fúze s IPB v roce 1998 byl vrchním ředitelem pro IT a vnitřní řízení Banky Haná, zastával post ekonomického ředitele akciové společnosti Kordárna a od roku 2002 pracoval jako finanční ředitel v akciové společnosti Tusculum, kde byl zodpovědný za projekty procesního řízení, ABC rozpočtování a implementaci informačního systému. Od června 2004 působí jako nezávislý konzultant. Realizoval četné projekty, zaměřené na plánování, kalkulace nebo strategické řízení a rovněž workshopy v oblasti controllingu a financí pro řadu významných firem v České republice a na Slovensku. Aktivně publikuje v časopisech CAFINews, CFO world a také na webové stránce www.financni-manazer.cz. Je autorem publikací „Neptejte se účetních, jak řídit náklady“ (2011), Rychlokurz podnikových financí pro manažery a jednatele firem (2016). Vydal rovněž sbírku Mikroekonomických fejetonů (2014). Je předsedou dozorčí rady České asociace pro finanční řízení (CAFIN). V Controller Institutu nadále zastává pozici ředitele divize poradenství - jeho kurzy prošlo více než 8000 osob.

Katalog vzdělávání
jaro 2024

Inspirace pro Vás

Další články

Trendy ve vzdělávání

V Controller Institutu se pravidelně zajímáme o to, jaké jsou trendy ve vzdělávání dospělých. Naposledy jsme takový průzkum realizovali na podzim 2023 a na základě jeho výsledků je možné identifikovat několik klíčových trendů a přístupů ve vzdělávání dospělých, které reflektují aktuální potřeby a preference firem i jednotlivců. Tyto trendy lze rozdělit do několika oblastí, zahrnující výběr a plánování vzdělávacích aktivit, preference formátů vzdělávání, a kritéria pro výběr školení.

Excelové katastrofy: Když pivot tabulky ovládnou svět

Ach, Excel, ten nejlepší přítel každého finančního controllera. Snadno v něm modelujeme, analyzujeme a vizualizujeme data jako praví mistři. Ale co když se náš nejbližší spojenec v rozpočtovém boji změní v nepřítele? Ano, mluvím o těch chvílích, kdy Excel přestane být nástrojem a stane se noční můrou. Vítejte ve světě excelových katastrof, kde jeden malý překlep může způsobit velké problémy.

Změna nákladových analytik: jaké analytické účty potřebuje controlling

Žádné nové téma nás dnes nečeká: Analytické členění nákladových účtů v oblasti režií jsme ve FINBLOGu (www.financni-manazer.cz) řešili již několikrát. Doposud jen v málo podnicích reflektovala volba nákladových analytik výrazný posun v dostupnosti určitých informací. Jde o to, že pohled na spotřebu určitého konkrétního druhu nákladové položky dnes běžně umožňuje drill-down přístup v ERP systému: pro materiál přístup přes skladovou kartu, pro službu konkrétní firmy přístup přes IČO apod. Většina analytických koncovek zůstává neměnná již po desetiletí, což je samozřejmě dobré pro účetní rutinu, ale zcela nevyhovující, pokud jde o skutečné aktuální potřeby controllingu.

Když se z controllera stane detektiv

Všichni to známe. Dny, týdny, možná i měsíce tvrdé práce na tom dokonalém reportu. Konečně dosáhneme momentu, kdy je vše vyladěno do posledního detailu, a je nám poskytnuto to magické uznaní našeho mistrovského díla. Controller se na chvíli cítí jako král světa reportingu. Všichni zbožňují váš report a zdá se, že svět je krásné místo. Ale pak, náhle, jeden nešťastný den přijde email nebo zpráva s otázkou: „Hej, ten report, který obvykle používám... něco s ním není v pořádku. Můžeš se na to podívat?“ A tak začíná naše dobrodružství.