Controlling v digitálním věku

Ivana Dvořáková1.6.2017
Minulý týden se v Senohrabech u Prahy uskutečnilo jubilejní 20. Controllingové fórum. Jeho tématem byl controlling v digitálním věku. Za řečnickým stolkem se představili jednatelé a finanční ředitelé velkých společností.

 

Jelikož konference byla o „digi době," ukázali se někteří řečníci virtuálně. Videorozhovory se vedly s profesorem Bohumilem Králem z VŠE a Bohdanem Wojnarem, členem představenstva Škody Auto. „Odpovědi pana Wojnara můžete konfrontovat se svými názory. Koneckonců Škodovku jsme řídili všichni," pobavil účastníky konference moderátor Jan Bolek, CFO ze společnosti DEK.


Letošní fórum mělo před názvem dvacítku, a proto nechyběl ani „flashback." Na své začátky v controllingu a první setkání s moderními technologiemi zavzpomínali: Vladimír Mikel ze společnosti ROSSMANN, poradce Jan Žižka, Ondřej Beránek jednatel Bohemia Sektu a generální ředitel Mondi Štětí pan Roman Senecký.

 

 

Controller 3. tisíciletí je „prudič"

 

Tomáš Nekvapil, vedoucí poradenského týmu Controller Institutu, představil myšlenku 5P controllera. Každé další „P" přitom náleželo ke stále důležitějším funkcím controllera. Za „prudičem" se nalézaly role „posunovačů," „pomocníků," „poradců" či „partnerů." Partnery přitom Nekvapil představil jako poradce s větší odpovědností za nezdary.


„Alternativně můžeme prudičovi říkat pesimista nebo patalogický připomínkovač." Klíčovou rolí controllera je podle vedoucího poradenského týmu odhalovat skutečný stav věcí, a to i v momentě, kdy CEO pozvedává číši s šampaňským a připíjí na domnělé firemní úspěchy. Záleží už pak jen na controllerových diplomatických schopnostech, aby nahlas vyslovené obavy vedly k žádoucí reakci.


„Controller přinášející včasná varování, která se vždy ukáží jako oprávněná, nevaruje ve skutečnosti včasně, ale příliš sází na jistotu," upozornil Nekvapil.

 

 

Automatizace a robotizace: Jak ukočírovat data v miliardových businessech?

 

Fortuna Game a Legardére Travel Retail dosahují tržeb v jednotkách miliard korun. To není ale jediný jejich společný znak. Obě společnosti řešily ten samý problém. Nechtěly ztrácet čas vyhledáváním klíčových informací mezi kvanty dat. „Raději řídíme business než vyhodnocujeme," vystihl problém Stanislav Beránek z Legardére.


Ve Fortuně dostávali manažeři ve stejných rozhodovacích situacích různá čísla a místo ukazatelů jim k řízení sloužila spíše intuice. Cílem tedy bylo dle Mirky Púchy dosáhnout „konzistence při vykazování velkého objemu dat napříč celou skupinou." Řešením bylo vytvoření automatizovaných reportů pro jednotlivá oddělení. Standardizace umožnila rychlou orientaci v datech a snadné srovnání výsledků v jednotlivých zemích skupiny. Samozřejmostí byla i dostupnost dat v reálném čase: „data jsou dostupná druhý den ráno."


Na automatizaci reportů vsadili také v Legardére. Denní reporty jsou dostupné pro jednotlivé prodejny a na týdenní bázi je dostávají oblastní manažeři. „Detailní zpracování dat a rozpady zařídí „robot," vyjádřil se k řešení reportingu Stanislav Beránek.


Vilém Skulina, generální ředitel společnosti TRUMF International, která vyrábí kořenící směsi se naopak oproti předchozím dvěma řečníkům vyjádřil, že denní reporty ve své pozici nepotřebuje.

 

Může chytrá aplikace nahradit controllery?

 

Dva řečníci. Dva názory. Obhájcem plně robotizovaného a automatizovaného controllingu byl Ladislav Šimek, zakladatel a CEO společnosti SHIMEQ Air. V opozici stál „prudič" Tomáš Nekvapil. Prvním argumentem Šimka svědčícím pro aplikaci byl nedostatek lidí. Controlleři prostě nejsou. Ovšem největší výhodu Šimek spatřoval v objektivitě aplikace. „Aplikace se nekamarádí s finančním ředitelem, ani s nikým jiným. Nastavuje zrcadlo vždy, když je potřeba." Podle Šimka by měli být manažeři schopni podle varování aplikace navrhnout vhodná nápravná opatření.


Nekvapil oponoval, že v ideálním světě by to tak fungovat mohlo. Současná situace je však daleko od ideálu – na straně manažerů chybí především čas a potřebná kvalifikace, nedostatky jsou ovšem také v samotné datové základně, jejíž interpretace se neobejde bez osobní účasti profesních controllerů. Controlleři tak především šetří čas k nalezení správných ad hoc rozhodnutí, která jsou od manažerů stále častěji vyžadována. Připustil, že aplikace by byla více nápomocná CEO, než odborným manažerům.


Řešením podle obou odborníků by bylo, kdyby se controlleři stávali manažery. Na závěr účastníci hlasovali, ke kterému názoru mají blíže. Souboj byl napínavý a vyrovnaný. Ve finále se výsledek ustálil na nečekaném poměru 50:50.

 

 

Industry 4.0 – Jaké jsou trendy nejen v controllingu?

 

Analytici budoucnosti budou potřeba, a to nejen ve financích, ale i v logistice či marketingu. Co by měli umět? Podle Ladislava Profoty by měli ovládat nástroje jako MS Excel, Tableau či QuikView. Neobejdou se ani bez porozumění businessu a analytického know-how.


Roman Smetana z úspěšné společnosti Viscofan, která je velkým producentem střívek pro masný průmysl, nám představil kybernetické cíle společnosti a uvažoval nad tím, zda nás průmysl 4.0 teprve čeká nebo už jsme svědky jeho průběhu.


Controlling, kyslík a pětiminutová rozhodnutí

 

Power Query účastníkům konference představil s praktickými ukázkami konzultant Libor Kegler. O tom, že kyslíkem podnikání jsou finance, účastníky přesvědčil Roman Stupka majitel PeStratExu. Michal Holý z CZ LOKO a Ondřej Dvořák z ČEZu se podělili o situaci v controllingu ve svých firmách. Juraj Bóna ze Slovak Telekomu vysvětlil princip 5minutových rozhodnutí.

 

Jak zabavit controllera a manažera v digi době?

 

Moderátor konference Jan Bolek zmínil, že za dvacet let se toho změnilo mnoho. Představy o dobře stráveném neformálním večeru se ale příliš nezměnily. Neběhalo se po hotelu s brýlemi na virtuální realitu ani jsme nebyli přilepeni k obrazovkám tabletů. O skvělou zábavu se postaralo kasino v režii partnera konference společnosti ADASTRA. Možná by se dalo očekávat, že účastníci konference to s penězi umí a milé kasino oškubou, opak byl ale pravdou. Možná to zavinily degustace rumů a sektů od našich partnerů, Bohemia Sektu a Inekonu. Že bychom ve třetím tisíciletí neměli zapomínat ani na skvěle padnoucí oblečení nám připomněl partner krejčovství Delor Moravia. Aktivitu v novodobém duchu si ovšem přeci jen jeden z partnerů připravil. Se společností T-Mobile se soutěžilo o aplikaci „Chytré auto."

 

Ivana Dvořáková,

Controller Institut

zpět na všechny články

Další články

Žádné nové téma nás dnes nečeká: Analytické členění nákladových účtů v oblasti režií jsme ve FINBLOGu (www.financni-manazer.cz) řešili již několikrát. Doposud jen v málo podnicích reflektovala volba nákladových analytik výrazný posun v dostupnosti určitých informací. Jde o to, že pohled na spotřebu určitého konkrétního druhu nákladové položky dnes běžně umožňuje drill-down přístup v ERP systému: pro materiál přístup přes skladovou kartu, pro službu konkrétní firmy přístup přes IČO apod. Většina analytických koncovek zůstává neměnná již po desetiletí, což je samozřejmě dobré pro účetní rutinu, ale zcela nevyhovující, pokud jde o skutečné aktuální potřeby controllingu. 
Všichni to známe. Dny, týdny, možná i měsíce tvrdé práce na tom dokonalém reportu. Konečně dosáhneme momentu, kdy je vše vyladěno do posledního detailu, a je nám poskytnuto to magické uznaní našeho mistrovského díla. Controller se na chvíli cítí jako král světa reportingu. Všichni zbožňují váš report a zdá se, že svět je krásné místo. Ale pak, náhle, jeden nešťastný den přijde email nebo zpráva s otázkou: „Hej, ten report, který obvykle používám... něco s ním není v pořádku. Můžeš se na to podívat?“ A tak začíná naše dobrodružství.
Finanční gramotnost podnikových manažerů je podmínkou přežití v globální konkurenci. A ví to váš finanční ředitel?
V rámci spolupráce kolegů z CAFIN s Fakultou podnikatelskou na VUT v Brně byl spuštěn miniprůzkum, který by nám pomohl zacílit výzkum v oblasti využití automatizace v controllingu.
nahoru
© 2024 Controller Institut