Dopady COVID19 jsou u lidí různé. A co u firem?

Pokusím se na tuto otázku odpovědět "na první dobrou". Postupně mohu svou odpověď vylepšovat, koneckonců, uvítám i vaše doporučení.

Předně, nechci se pouštět do spekulací, které odvětví je více či méně náchylné, kde je silnější "imunita". Stejně jako v případě obyvatel dvou různých zemí: rozdíly jsou značné, ale, upřímně řečeno, pravdivost zdůvodnění posoudit neumíme. I v rámci jedné země však existují lidé, pro které je COVID19 jen krátká epizoda nebo slabší chřipka. A jsou pochopitelně i případy opačné. Tady je na příčiny vidět mnohem lépe: o fungování lidského organizmu, na rozdíl od fungování globální ekonomiky, už přece máme docela slušnou představu.

A podobně by tomu mělo být i s firmou: má-li lidský organizmus dva naprosto klíčové faktory nezbytné pro vlastní funkci: kyslík (plíce) a krev (srdce), pro podnikatelský subjekt hrají tutéž roli schopnost (1.) vydělávat (zisk je kyslík) a (2.) mít dostatek likvidity (peníze jsou zřejmě "krví" firmy). To druhé je dokonce akutnější. Při zástavě srdce se smrt dostaví rychleji, než pokud se dusíte. Ve vztahu k lidskému zdraví mi to, doufám, potvrdí lékaři, v případě podniku - tady jsem si jist - krizoví manažeři.

Pokud jde o peníze (cash), myslím že imunita "podnikových plic" proti koronavirovému poklesu tržeb bude silnější tehdy, pokud povaha podnikání vaší firmy vykazuje následující dvě vlastnosti (nejlépe obě, imunitní deficienci pak máte především tehdy, pokud nedisponujete žádnou):

(Aa) Vysoký podíl zaplacených odpisů v tržbách: máte-li v cenové kalkulaci uplatněny náklady odpisů a amortizací ve spíše větší míře (alespoň 10 % celkových nákladů už by mohlo být dobře) a dokážete-li nadále prodávat s přiměřeným ziskem, má cash přebytek ve vašich tržbách (de facto EBITDA) dva různé prameny. Podíl zisku (který ve vyspělé konkurenční ekonomice jen málo dokážete ovlivnit) a podíl odpisů / amortizací - samozřejmě, pokud vám zákazník zaplatí. Z položek OPEXu, které kalkulujete do ceny produktu, vám totiž žádné peníze nezůstanou, ani když zákazník zaplatí - odevzdáte je svým dodavatelům a zaměstnancům. Odpisová část peněžního přebytku je obzvláště příjemná, protože zůstává i tehdy, když klesne zisk. I podnik s relativně malou ztrátou se dokáže nějakou dobu financovat jenom z podílu odpisů v tržbách - do doby první potřebné investice nebo splátky dlouhodobého úvěru.

(Ab) Relativně vysoká (paradoxně) potřeba pracovního kapitálu. Máte-li podstatně více obchodních pohledávek než obchodních závazků (k rozdílu se navíc ještě počítají provozní zásoby), pak se při poklesu tržeb pravděpodobně uvolní nějaký cash přebytek - dlouhé pohledávky generují více peněz ještě v době, kdy už jich tolik nepotřebujete na nižší objem nákupu. Řečeno vědečtěji, potřeba pracovního kapitálu je variabilní k tržbám. Pozor: opačně tomu bude, když půjdou tržby nahoru! To však k projevům koronavirové pandemie nejspíš patřit nebude.

V případě chybějícího zisku jde spíš o dlouhodobou komplikaci, ze které se následně vyléčíte, nebo vás přemůže - tím, že nějakou cestou zastaví proudění krve, tedy cash. V tomto ohledu mne napadá jediná, snad všeobecně známá hlavní příčina vyšší imunity, kterou je:

(B) Nízký podíl fixních nákladů (samozřejmě, v nejlepším případě kombinovaný ještě s vysokou ziskovou marží). Klesnou-li výnosy, klesnou i náklady, ale jen ty variabilní. Zátěž fixních nákladů drží palubu vaší lodě blízko hladině, při každém zhoupnutí už hrozí podstatný problém (převrácení lodě). Ještě předtím bude rostoucí ztráta postupně odčerpávat cash, takže časem už nebude stačit ani druhý pramen, pocházející z odpisů (viz Aa). Vysoký podíl odpisů je na straně druhé většinou provázen vysokým podílem fixních nákladů, takž jeden pozitivní faktor imunity (tj. Aa) tak trochu vylučuje druhý (tj. B).

Úmyslně dnes nezmiňuji jako další možnou příčinu fatálních problémů firmy hrozbu "selhání dalších orgánů": nezaplacené pohledávky, odstávku výroby, odstoupení banky od úvěru a jiné. Konec konců, u lidí se to myslím dělá stejně: když člověk umře s koronavirem v těle, ostatními příčinami se nikdo (a zejména pak oficiální statistika) moc nezabývá.