Návrat ze severu
Když se „právě vrátil z hradu" jeden z premiérů, byl z toho průšvih pořádný, dokonce na čtyřicet následujících let. Takový pocit naštěstí nemám. Nevracím se z hradu, ale z dovolené. Z dovolené na severu, zpátky do reality středních Čech. Bez průšvihu, ale plný dojmů.
Realita severu je totiž z principu jiná, binární, dvoustavová: vždy jen a nebo b, světlo (v létě prakticky celý den) – tma (v zimě, pořád), voda (v řekách a fjordech) – kámen (všude jinde), případně teplo (pokud se o sebe postaráte) – zima (pokud na to zapomenete).
Trvalý střet o to, která z variant nastane, je na severu patrný na každém kroku: kde vítězí voda nad kamenem, vidíte vodopády, kde kámen nad vodou, ční z moře nebo fjordu ostrý útes. Vítěze poznáte na první pohled, žádný kompromis ani mezistav se nepřipouští. Tahle prvotní zkušenost jakoby prostoupila dále, skrznaskrz myšlením lidí – a středočech, tedy cizí element, postřehne téměř okamžitě, jak významně ovlivňuje jejich jednání v otázkách běžného života. Sever je díky tomu přímočarý mnohem více, než byste očekávali. Nejen proto, že chodníky nebo cesty pro pěší vytváří ve městech teprve tehdy, když chodci sami vyznačí stopami ve sněhu jejich optimální trasu – nejspíš dost odlišnou od původních představ urbanisty nebo architekta. Další důkazy najdete prakticky všude.
Sever je nezadlužený: peníze buď jsou, nebo nejsou, a pak se neutrácí. Vzduch kolem silnic může být jen špinavý, nebo čistý - a čistý vzduch nezajistí žádná společná politika, ale skutečnost, že dobít baterie elektromobilu lze na každém kroku a bez čekání. Elektromobilita v Norsku nebo Švédsku proto nevítězí v plánech, ale v hlavách řidičů: tankují-li bez problémů, volí elektropohon. A bezproblémovou dobíječku najdete v dostatečném počtu všude tam, kde byste ji mohli potřebovat.
Ani jedno z výše zmíněných řešení není jistě bez komplikací. Nemusí být ani úspornější (alespoň z pohledu nutných investic). Přesto mám dojem, že přístup seveřanů vykazuje podstatně větší respekt k tomu, co je dané a jasné (jako, že voda stéká po kameni z kopce dolů, a nikdy naopak). A s výhodou tyto jednoduché pravdy využívá - možná i proto, že drsné podmínky severu nic jiného nepřipouštějí.
V podnikovém řízení se tomu říká „zdravý selský rozum". A přestože se na zdravý rozum odvolává prakticky každý, výsledek v realitě firmy působí často opačně.
Potřebujete posílit víru v sílu zdravého rozumu? Vyrazte na sever.
(napsáno pro podzimní vydání CAFIN News)
Další články
Kdyby klasický controlling skutečně zmizel, asi by o tom nepotřeboval dvoudenní konferenci. Na 29. ročníku Controllingového fóra se sešlo přibližně 150 controllerů a finančních profesionálů z výroby, energetiky, logistiky i státní správy. Poprvé v historii akce přesně půl na půl ženy a muži, 57 % z nich tu bylo vůbec poprvé. Z přednášek a diskusí vyplynulo pět témat, která v oboru rezonují víc než jiná.
Mám pocit, že nikdy dřív se svět kolem nás neměnil tak rychle jako dnes. Každý den přicházejí nové technologie, mění se způsob práce, komunikace i očekávání firem. To, co ještě nedávno fungovalo jako osvědčený standard, dnes často nestačí. A právě proto je vzdělávání důležitější než kdy dřív.
Zcela prvotní a neoddiskutovatelná role účetnictví připadá potřebě poskytovat všeobecně respektovaný kontrolní obraz poskytovatelům kapitálu – typicky společníkům, investičním fondům, bankám. Účetní evidence, kterou ve své firmě vedete, se proto řídí pravidly – standardy, které reflektují tuto potřebu s jasnou prioritou.
Umím řídit změnu?
Umím svůj nápad zrealizovat a především prodat tak, abych vydělal?
Umím poznat, co se nedaří, bez zbytečných odkladů?
