Návrat ze severu
Když se „právě vrátil z hradu" jeden z premiérů, byl z toho průšvih pořádný, dokonce na čtyřicet následujících let. Takový pocit naštěstí nemám. Nevracím se z hradu, ale z dovolené. Z dovolené na severu, zpátky do reality středních Čech. Bez průšvihu, ale plný dojmů.
Realita severu je totiž z principu jiná, binární, dvoustavová: vždy jen a nebo b, světlo (v létě prakticky celý den) – tma (v zimě, pořád), voda (v řekách a fjordech) – kámen (všude jinde), případně teplo (pokud se o sebe postaráte) – zima (pokud na to zapomenete).
Trvalý střet o to, která z variant nastane, je na severu patrný na každém kroku: kde vítězí voda nad kamenem, vidíte vodopády, kde kámen nad vodou, ční z moře nebo fjordu ostrý útes. Vítěze poznáte na první pohled, žádný kompromis ani mezistav se nepřipouští. Tahle prvotní zkušenost jakoby prostoupila dále, skrznaskrz myšlením lidí – a středočech, tedy cizí element, postřehne téměř okamžitě, jak významně ovlivňuje jejich jednání v otázkách běžného života. Sever je díky tomu přímočarý mnohem více, než byste očekávali. Nejen proto, že chodníky nebo cesty pro pěší vytváří ve městech teprve tehdy, když chodci sami vyznačí stopami ve sněhu jejich optimální trasu – nejspíš dost odlišnou od původních představ urbanisty nebo architekta. Další důkazy najdete prakticky všude.
Sever je nezadlužený: peníze buď jsou, nebo nejsou, a pak se neutrácí. Vzduch kolem silnic může být jen špinavý, nebo čistý - a čistý vzduch nezajistí žádná společná politika, ale skutečnost, že dobít baterie elektromobilu lze na každém kroku a bez čekání. Elektromobilita v Norsku nebo Švédsku proto nevítězí v plánech, ale v hlavách řidičů: tankují-li bez problémů, volí elektropohon. A bezproblémovou dobíječku najdete v dostatečném počtu všude tam, kde byste ji mohli potřebovat.
Ani jedno z výše zmíněných řešení není jistě bez komplikací. Nemusí být ani úspornější (alespoň z pohledu nutných investic). Přesto mám dojem, že přístup seveřanů vykazuje podstatně větší respekt k tomu, co je dané a jasné (jako, že voda stéká po kameni z kopce dolů, a nikdy naopak). A s výhodou tyto jednoduché pravdy využívá - možná i proto, že drsné podmínky severu nic jiného nepřipouštějí.
V podnikovém řízení se tomu říká „zdravý selský rozum". A přestože se na zdravý rozum odvolává prakticky každý, výsledek v realitě firmy působí často opačně.
Potřebujete posílit víru v sílu zdravého rozumu? Vyrazte na sever.
(napsáno pro podzimní vydání CAFIN News)
Další články
V Controller Institutu se pravidelně zajímáme o to, jaké jsou trendy ve vzdělávání dospělých. Naposledy jsme takový průzkum realizovali na podzim 2023 a na základě jeho výsledků je možné identifikovat několik klíčových trendů a přístupů ve vzdělávání dospělých, které reflektují aktuální potřeby a preference firem i jednotlivců. Tyto trendy lze rozdělit do několika oblastí, zahrnující výběr a plánování vzdělávacích aktivit, preference formátů vzdělávání, a kritéria pro výběr školení.
Ach, Excel, ten nejlepší přítel každého finančního controllera. Snadno v něm modelujeme, analyzujeme a vizualizujeme data jako praví mistři. Ale co když se náš nejbližší spojenec v rozpočtovém boji změní v nepřítele? Ano, mluvím o těch chvílích, kdy Excel přestane být nástrojem a stane se noční můrou. Vítejte ve světě excelových katastrof, kde jeden malý překlep může způsobit velké problémy.
Žádné nové téma nás dnes nečeká: Analytické členění nákladových účtů v oblasti režií jsme ve FINBLOGu (www.financni-manazer.cz) řešili již několikrát. Doposud jen v málo podnicích reflektovala volba nákladových analytik výrazný posun v dostupnosti určitých informací.
Jde o to, že pohled na spotřebu určitého konkrétního druhu nákladové položky dnes běžně umožňuje drill-down přístup v ERP systému: pro materiál přístup přes skladovou kartu, pro službu konkrétní firmy přístup přes IČO apod. Většina analytických koncovek zůstává neměnná již po desetiletí, což je samozřejmě dobré pro účetní rutinu, ale zcela nevyhovující, pokud jde o skutečné aktuální potřeby controllingu. 
Všichni to známe. Dny, týdny, možná i měsíce tvrdé práce na tom dokonalém reportu. Konečně dosáhneme momentu, kdy je vše vyladěno do posledního detailu, a je nám poskytnuto to magické uznaní našeho mistrovského díla. Controller se na chvíli cítí jako král světa reportingu. Všichni zbožňují váš report a zdá se, že svět je krásné místo. Ale pak, náhle, jeden nešťastný den přijde email nebo zpráva s otázkou: „Hej, ten report, který obvykle používám... něco s ním není v pořádku. Můžeš se na to podívat?“ A tak začíná naše dobrodružství.
