Návrat ze severu
Když se „právě vrátil z hradu" jeden z premiérů, byl z toho průšvih pořádný, dokonce na čtyřicet následujících let. Takový pocit naštěstí nemám. Nevracím se z hradu, ale z dovolené. Z dovolené na severu, zpátky do reality středních Čech. Bez průšvihu, ale plný dojmů.
Realita severu je totiž z principu jiná, binární, dvoustavová: vždy jen a nebo b, světlo (v létě prakticky celý den) – tma (v zimě, pořád), voda (v řekách a fjordech) – kámen (všude jinde), případně teplo (pokud se o sebe postaráte) – zima (pokud na to zapomenete).
Trvalý střet o to, která z variant nastane, je na severu patrný na každém kroku: kde vítězí voda nad kamenem, vidíte vodopády, kde kámen nad vodou, ční z moře nebo fjordu ostrý útes. Vítěze poznáte na první pohled, žádný kompromis ani mezistav se nepřipouští. Tahle prvotní zkušenost jakoby prostoupila dále, skrznaskrz myšlením lidí – a středočech, tedy cizí element, postřehne téměř okamžitě, jak významně ovlivňuje jejich jednání v otázkách běžného života. Sever je díky tomu přímočarý mnohem více, než byste očekávali. Nejen proto, že chodníky nebo cesty pro pěší vytváří ve městech teprve tehdy, když chodci sami vyznačí stopami ve sněhu jejich optimální trasu – nejspíš dost odlišnou od původních představ urbanisty nebo architekta. Další důkazy najdete prakticky všude.
Sever je nezadlužený: peníze buď jsou, nebo nejsou, a pak se neutrácí. Vzduch kolem silnic může být jen špinavý, nebo čistý - a čistý vzduch nezajistí žádná společná politika, ale skutečnost, že dobít baterie elektromobilu lze na každém kroku a bez čekání. Elektromobilita v Norsku nebo Švédsku proto nevítězí v plánech, ale v hlavách řidičů: tankují-li bez problémů, volí elektropohon. A bezproblémovou dobíječku najdete v dostatečném počtu všude tam, kde byste ji mohli potřebovat.
Ani jedno z výše zmíněných řešení není jistě bez komplikací. Nemusí být ani úspornější (alespoň z pohledu nutných investic). Přesto mám dojem, že přístup seveřanů vykazuje podstatně větší respekt k tomu, co je dané a jasné (jako, že voda stéká po kameni z kopce dolů, a nikdy naopak). A s výhodou tyto jednoduché pravdy využívá - možná i proto, že drsné podmínky severu nic jiného nepřipouštějí.
V podnikovém řízení se tomu říká „zdravý selský rozum". A přestože se na zdravý rozum odvolává prakticky každý, výsledek v realitě firmy působí často opačně.
Potřebujete posílit víru v sílu zdravého rozumu? Vyrazte na sever.
(napsáno pro podzimní vydání CAFIN News)
Další články
Ve světě personalistiky jsme byli dlouho zvyklí spoléhat především na intuici, zkušenost a mezilidské vztahy. Dávno jsme ale vstoupili do éry, kdy vedle lidí hrají klíčovou roli i data. A právě v této symbióze mezi lidským faktorem a datovou analýzou leží budoucnost moderního HR.
Controlling a firemní finance bývají často spojovány s exaktností, strukturou a jasnými pravidly. Ale co když právě měkké dovednosti rozhodují o tom, jestli controller nebo finanční analytik bude v týmu skutečně fungovat – a hlavně, jestli bude slyšet?
Začátkem října proběhla konference Efektivní nákup, na které se sešlo téměř 60 šéfů nákupu napříč všemi možnými odvětvími. Témata byla různá, ale téměř všechny spojovalo jedno společné - technologický pokrok a jak se s ním vypořádat.
Vedením kurzů zaměřených na finanční znalosti nefinančních manažerů se zabývám již bezmála dvacet let. Za tu dobu se proměnil nejen jejich obsah, průběžně přizpůsobovaný potřebám globální ekonomiky, více, než kdy předtím propojené a méně předvídatelné. Mění se i potřeby účastníků, dříve jednoduše shrnutelné výrazem „potřebujete to sami, abyste rozuměli reportům z finanční oblasti“. Stále častější je vyjádření opačné potřeby, tedy „firma potřebuje, aby finanční manažeři porozuměli vám“.