Přednost zleva

Přednost zleva
Tomáš Nekvapil | Controller Institut s.r.o.7.5.2019
Dát přednost (pohledu) zleva někdy nemusí být od věci. Obzvláště, když na pravé straně nevidíte nic, co by stálo za pozornost. Na Českém rozhlasu 2 zpovídala hned druhý lednový den v pořadu "Jak to vidí..." redaktorka Barbora Tachecí levicově orientovanou ekonomku Ilonu Švihlíkovou.

Otázka: "Maďaři protestovali proti novele zákoníku práce, která byla překřtěna na "otrocký zákon". Zaměstnavatelům totiž umožňuje nařídit místo dosavadních 250 přesčasových hodin ročně až 400 hodina a zaměstnavatelé mají až tři roky na to, aby tyto přesčasy proplatili. Kam se ubírá Maďarsko, paní Švihlíková?"

Odpověď (zkráceno): "Maďarsko tímto způsobem, který rozčílil, ani se nedivím, velkou většinu Maďarů, - já jsem si našla, že až 83 % Maďarů je silně proti tomu, a také byly protesty a demonstrace - , řeší podobný problém jako my, řeší problém svého ekonomického modelu, který je nám podobný, i Slovensku. (...) - problém svého ekonomického modelu a zároveň nedostatku pracovní síly. U nás je ta situace podobná, podnikatelé říkají, podívejte se, kolik je volných pracovních míst, je to více, než kolik je lidí evidováno na úřadu práce, což je poměrně výjimečná situace a tlačí se na dovoz pracovníků především z Ukrajiny, ale třeba i z jiných míst, hovoří se o Mongolsku, z Filipín a tak dále...

No a Maďaři na to jdou právě tou cestou, ten mzdový tlak je u nich taky. Oni jsou vlastně příkladem určitého zoufalství, jak ten model, který je neudržitelný (...) - jak ten model udržet, prodloužit mu životnost, protože to samozřejmě chtějí ty zahraniční firmy, které tam jsou, a zároveň nedovážet moc té cizí pracovní síly. Tak to řeší prostě tím, že budou navyšovat extrémně počet přesčasových hodin, které bůhví jestli kdy budou, nebo nebudou zaplaceny. (...)

Jak u nás ta snaha dovézt hromady levné pracovní síly, tak ta maďarská snaha prostě ukazují, že ten model, založený na tom, budeme levní a budeme dodávat do Německa, něco tady smontujeme a dodáme to, že prostě je absolutně totálně za dobou životnosti a že tady prostě vidíme jeden zoufalejší krok než druhý, jak udržet ten status quo, o kterém jsem mluvila, neměnit to a řešit to tímhletím způsobem, který je i sociálně neakceptovatelný."

Celý rozhovor najdete na webu Českého rozhlasu zde.

zpět na všechny články
Tomáš Nekvapil | Controller Institut s.r.o.
Po studiu oboru Matematická analýza na Masarykově univerzitě v Brně absolvoval roční kurz „Bankovnictví“ na VŠE v Praze. Působil jako ředitel pro ekonomiku, IT a organizaci střídavě v bankách, finančních institucích a strojírenských podnicích. V období fúze s IPB v roce 1998 byl vrchním ředitelem pro IT a vnitřní řízení Banky Haná, zastával post ekonomického ředitele akciové společnosti Kordárna a od roku 2002 pracoval jako finanční ředitel v akciové společnosti Tusculum, kde byl zodpovědný za projekty procesního řízení, ABC rozpočtování a implementaci informačního systému. Od června 2004 působí jako nezávislý konzultant. Realizoval četné projekty, zaměřené na plánování, kalkulace nebo strategické řízení a rovněž workshopy v oblasti controllingu a financí pro řadu významných firem v České republice a na Slovensku. Aktivně publikuje v časopisech CAFINews, CFO world a také na webové stránce www.financni-manazer.cz. Je autorem publikací „Neptejte se účetních, jak řídit náklady“ (2011), Rychlokurz podnikových financí pro manažery a jednatele firem (2016). Vydal rovněž sbírku Mikroekonomických fejetonů (2014). Je předsedou dozorčí rady České asociace pro finanční řízení (CAFIN). V Controller Institutu nadále zastává pozici ředitele divize poradenství - jeho kurzy prošlo více než 8000 osob.

Další články

V Controller Institutu se pravidelně zajímáme o to, jaké jsou trendy ve vzdělávání dospělých. Naposledy jsme takový průzkum realizovali na podzim 2023 a na základě jeho výsledků je možné identifikovat několik klíčových trendů a přístupů ve vzdělávání dospělých, které reflektují aktuální potřeby a preference firem i jednotlivců. Tyto trendy lze rozdělit do několika oblastí, zahrnující výběr a plánování vzdělávacích aktivit, preference formátů vzdělávání, a kritéria pro výběr školení.
Ach, Excel, ten nejlepší přítel každého finančního controllera. Snadno v něm modelujeme, analyzujeme a vizualizujeme data jako praví mistři. Ale co když se náš nejbližší spojenec v rozpočtovém boji změní v nepřítele? Ano, mluvím o těch chvílích, kdy Excel přestane být nástrojem a stane se noční můrou. Vítejte ve světě excelových katastrof, kde jeden malý překlep může způsobit velké problémy.
Žádné nové téma nás dnes nečeká: Analytické členění nákladových účtů v oblasti režií jsme ve FINBLOGu (www.financni-manazer.cz) řešili již několikrát. Doposud jen v málo podnicích reflektovala volba nákladových analytik výrazný posun v dostupnosti určitých informací. Jde o to, že pohled na spotřebu určitého konkrétního druhu nákladové položky dnes běžně umožňuje drill-down přístup v ERP systému: pro materiál přístup přes skladovou kartu, pro službu konkrétní firmy přístup přes IČO apod. Většina analytických koncovek zůstává neměnná již po desetiletí, což je samozřejmě dobré pro účetní rutinu, ale zcela nevyhovující, pokud jde o skutečné aktuální potřeby controllingu. 
Všichni to známe. Dny, týdny, možná i měsíce tvrdé práce na tom dokonalém reportu. Konečně dosáhneme momentu, kdy je vše vyladěno do posledního detailu, a je nám poskytnuto to magické uznaní našeho mistrovského díla. Controller se na chvíli cítí jako král světa reportingu. Všichni zbožňují váš report a zdá se, že svět je krásné místo. Ale pak, náhle, jeden nešťastný den přijde email nebo zpráva s otázkou: „Hej, ten report, který obvykle používám... něco s ním není v pořádku. Můžeš se na to podívat?“ A tak začíná naše dobrodružství.
nahoru
© 2024 Controller Institut